Pamatujeme si ještě, jak Babišova vláda "bojovala" s covidem?

Podle aktuálních průzkumů se více než čtvrtina voličů chystá v prezidentských volbách volit Andreje Babiše. To už všichni zapomněli na jeho fatální selhání během pandemie?

Andrej Babiš ve své předvolební kampani s oblibou útočí na současnou vládu. V jednom ze svých videí prohlašuje například: "Vláda Petra Fialy absolutně nezvládá krizi. Je to kombinace její neschopnosti a systému pokus-omyl. Výsledek? Naši občané chudnou nejvíc za třicetiletou historii naší země." V dalším videu zase říká: "Do tohoto stavu dovedla vláda naši zemi za pouhých dvanáct měsíců. Nadělala tolik škod, že se z nich budou vzpamatovávat ještě naše děti a naši vnuci." Prakticky stejnými slovy bychom ale mohli charakterizovat i výsledky jeho vlády za pandemie Covidu. Zatímco za Fialovy vlády Češi chudnou, za Babišovy vlády zbytečně umírali. Nejvíc za třicetiletou historii naší země.

Hned na úvod zmíním, že jsem si plně vědom toho, že s bezprecedentní pandemií se bojuje skutečně obtížně, obzvlášť když vám vaši snahu soustavně podkopávají celé zástupy vlivných dezinformátorů (podobně obtížné situaci ale vláda čelí i dnes). A dokonce bych Babišově vládě klidně i odpustil spoustu přešlapů z první vlny na jaře 2020, jako předražené nákupy respirátorů, zmatky ohledně otevírací doby obchodů nebo extrémní schodek státního rozpočtu. Chyb se stalo mnoho, ale v kontextu zcela bezprecedentní situace a ve srovnání s dalšími zeměmi vlastně nebyla česká cesta vůbec špatná (stejně tak Fialova vláda zvládla velmi dobře situaci po začátku války na Ukrajině). Jenže pochopení lze mít pouze pro přešlapy z oné první vlny. Kdyby poté ten zmatek přestal. To se bohužel nestalo a další postup Babišovy vlády byl už tak otřesný, že to rozum nebere. Nelze očekávat, že by současnou krizi řešil lépe než současná vláda. Tak si pojďme ta jeho fatální selhání stručně zrekapitulovat... 

Nic nám nehrozí... Jo aha, tak vlastně hrozí

Ze všeho nejdřív jsme se od Babiše v létě 2020 dozvídali, že nám v podstatě nic nehrozí, nad covidem jsme přece už vyhráli. Tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch se alespoň snažil myslet trochu dopředu a navrhl balík preventivních opatření. Ta byla ale po Babišově kritice shozena ze stolu. Ačkoli trend vzrůstajících počtů nakažených byl už zcela zřejmý, Babiš ve sněmovně ještě 17. září 2020 kritizoval poslance, ať přestanou pořád řešit covid, že je prý důležitější zahrádkářský zákon. Zajímavé, že ani ne o dva týdny později už jeho vláda oznamovala vyhlášení stavu nouze... kvůli covidu, který přece vůbec není naléhavé téma. V té době byl také Vojtěch ve své funkci vystřídán Romanem Prymulou, kterého navrhl Babiš. Podle politologů šlo o gesto v rámci předvolebního populismu - Vojtěch se měl stát obětním beránkem, na jehož hlavu lze svést vládní přešlapy.

Myslet více než týden dopředu? Proč?

Vládní opatření pak byla příjímána chaoticky a pozdě. Přitom ačkoli vláda vyhlášením nouzového stavu připustila vážnost epidemické situace, krátce po jeho vyhlášení se raději zabývala výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe za stovky miliard. Jak jinak než výstavbou kanálu bojovat proti covidu, to dá rozum, že...

Počátkem října 2020 už docházelo k uzavírání škol a například Prymula opakovaně prohlašoval, že tato omezení jsou jen na krátkou dobu a že jedině výbuch jaderné elektrárny by mohl zabránit listopadovému návratu dětí do prvních stupňů základních škol. Vskutku výborná předpověď od člověka s titulem profesora epidemiologie. A jak to dopadlo, si jistě všichni dobře pamatujeme. Žádná elektrárna nevybouchla, ale děti se v listopadu do škol nejen nevrátily ale naopak došlo ještě k uzavření i speciálních škol. A uzávěra pak trvala ještě další dlouhé měsíce. Dokonce vůbec nejdéle ze všech států Evropy.

Na 12. října Prymula také slíbil přednést svůj významný projev k národu. Jen chvíli před avizovaným termínem projev zrušil, protože vláda ještě nestačila promyslet plán nových opatření. Ani ne o měsíc dříve Babiš brojil proti přípravám boje s druhou vlnou epidemie. Novou podobu opatření pak Prymula zveřejnil po desáté hodině večer na svém Twitteru. Mezi nimi byla mimo jiné i povinnost nosit roušky na zastávkách MHD, která začala platit již od půlnoci, tedy ani ne dvě hodiny po zveřejnění. Asi bychom podle něj měli sledovat zpravodajství každých deset minut, a to i v noci, aby nám náhodou neuniklo, co si na vládě zrovna vymysleli. Slibovaný projev se pak odehrál o den později a Prymula se alespoň omluvil za některé vládní přešlapy. O několik dnů později ale na ministerstvu skončil poté, co deník Blesk zdokumentoval, jak jedno ze svých nařízení sám porušil. Inu, pro papaláše asi pravidla neplatí.

Konečně máme plán! Jo aha, tak teda nemáme, sorryjako...

Po několika týdnech zmatků a vyhazovu Romana Prymuly nastoupil do čela resortu zdravotnictví Blatný a když nedlouho poté představil protiepidemický systém "PES", svitla naděje, že lidé budou aspoň trochu tušit, co mohou od vlády v dalších týdnech očekávat.

Tahle naděje se ovšem rozplynula, jakmile mělo poprvé dojít na úpravu aktuálně platných nařízení podle zásad PES. Najedou jsme se dozvěděli, že to na ministerstvu opět nedomysleli, PES je vlastně navržený špatně a tak se jím vláda nebude řídit. Zase to nevyšlo a vládní protiepidemická politika se opět vrátila k již tradičnímu principu "nevíme co chceme ale chceme to hned"...

Dezinformace z nejvyšších pater politiky

Jak už jsem psal v úvodu článku, je mi samozřejmě jasné, že vládnutí v téhle době nebylo jednoduché pro žádnou vládu, mimo jiné protože jim podkopávali nohy vlivní dezinformátoři. Co by ale vládních představitelé zvládnout měli, je to, aby aspoň oni sami nešířili dezinformace. Bohužel, pro ministra Blatného to byl nesplnitelný úkol.

V lednu 2021 vystoupil vystoupil v Poslanecké sněmovně, aby hájil žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Při tom byl konfrontován se skutečností, že podle srovnávacího ukazatele počtu zemřelých na milion obyvatel byla v té době Česká republika nejhorší na celém světě. Blatný zareagoval bizarním tvrzením, že je to prý v důsledku toho, že jsme v Česku "až příliš pečliví" a do statistiky zemřelých započítáváme i oběti autonehod, které byly v době nehody covid-pozitivní. Absurdní na tom je jednak to, že si tím Blatný podkopával svá vlastní tvrzení o tom, jak vážná je situace, ale hlavně musí být každému aspoň trochu rozumnému člověku jasné, jaký je to blábol, už jen s ohledem na to, jak zanedbatelnou část všech úmrtí tvoří oběti autonehod.

Počátkem února pak Blatný na tiskové konferenci upozorňoval, že vládní opatření nefungují a že hrozí kolaps zdravotnictví. "Řada nemocnic je na hranici urgentní péče. Pokud opravdu nezačneme dodržovat protiepidemická opatření, tak se stane, že nemocnice nebudou schopné poskytovat ani základní péči," prohlásil. V ten stejný den, jen o pár hodin dříve, měl ale projev také v Chebu, kde už zdravotnictví reálně kolabovalo, a tam prohlásil, že nepovolí převoz pacientů do nedalekých německých nemocnic, které na rozdíl od těch českých volnou kapacitu měly a byly ochotné české pacienty přijmout. A tak zatímco chebští senioři vymírali takovou rychlostí, že už ani pohřební ústavy neměli kapacitu na odklízení mrtvol, Blatný stále blábolil cosi o symbolických důvodech odmítnutí zahraniční pomoci. Raději zemřít v Česku, než být zachráněn v Německu. To prostě chcete.

No a že si Babišův ministr zdravotnictví neuměl ani správně nasadit respirátor, to už byla jen taková třešnička na dortu složeném z vládní neschopnosti.

Generátor náhodných nesmyslů

Vskutku pozoruhodná byla také taškařice se zpřísňováním požadavků na ochranu dýchacích cest. V důsledku stále se zhoršující epidemické situace Babišova vláda rozhodla, že opakovaně použitelné bavlněné roušky už nebudou považovány za dostatečnou ochranu proti šíření viru. Nově bylo ve veřejných prostorách povoleno nošení jedině respirátoru FFP2 nebo případně dvou jednorázových chirurgických roušek přes sebe. To ale znamenalo pro mnoho lidí nemalé výdaje. V kontextu toho, že ohromné množství lidí nemělo žádné úspory, případně byli rovnou v exekuci, si si opravdu nemohli dovolit další výdaje za jednorázové roušky.

Tak jim je dáme zadarmo, řekla si ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zveřejnila plán distribuce 7,5 milionů roušek chudým lidem zdarma. Co na tom, že není tak jednoduché si spočítat, vzhledem k požadavku na jejich jednorázové užívání takové množství ani náhodou nemohlo stačit. Ale především, jen o několik dnů později si vláda usmyslela, že už ani dvě roušky přes sebe stačit nebudou, dostatečné už budou výhradně jen respirátory FFP2 nebo nanoroušky s ekvivalentním stupněm ochrany. Takže kdo si na základě předchozího vládního nařízení nakoupil zásobu chirurgických roušek, ten se za pár dnů dozvěděl, že mu jsou vlastně k ničemu. Geniální...

Nevíme co chceme, ale chceme to hned

Tvrdý lockdown v březnu 2021 byl pak smutným vyvrcholením vládní neschopnosti. Začalo to už jenom třeba debatou o tom, zda má dojít k uzavření průmyslových provozů, které nejsou pro chod státu nezbytně důležité (což vláda odmítla). Odborníci se vesměs shodovali, že k uzavření dojít mělo, ale vláda řekla ne. Prý bychom se v takovém případě až do posledního dne dohadovali o tom, které provozy jsou nezbytné a které ne, sdělil médiím Babišův oblíbený dvojministr Karel Havlíček. Jak je proboha možné, že tohle neměli promyšlené už celé měsíce dopředu?

A tak si vláda vymyslela, že průmysl bude sice nadále v provozu, ale bude nutné uzavřít zaměstnanecké jídelny. Kdo by taky potřeboval jíst, když je celý den v práci, že ano? Ovšem neuplynul ani jeden jediný den, a už vláda musela tento nesmysl zase zrušit, protože oprávněná kritika se valila ze všech stran.

Ale přehlídka omylů Babišovy vlády tím pořád zdaleka nekončila. Vláda také otálela s plošným testováním ve firmách. Kdy jindy je asi lepší čas na odhalení všech nakažených, než na začátku lockdownu? Kdy jindy nařídit lidem domácí karanténu, než na počátku období, kdy by stejně i bez karantény nemohli legálně vyrazit prakticky vůbec nikam?

Odborníci předem varovali, že takto "připravený" lockdown nebude fungovat. A také že nefungoval a musel být po plánovaných třech týdnech prodloužen. Další důsledek fatální neschopnosti Babišovy vlády.

Jsme schopný národ, jen nám vládly nemehla

Po všech těchto fatálních přešlapech si Babiš v osobě Blatného našel nového obětního beránka, na kterého je možné svalit všechnu vinu, a tak ho z funkce odvolal. Jako opět nového ministra zdravotnictví si vybral Petra Arenbergera. Ten ale musel velmi rychle také skončit poté, co se provalilo, že ve svém majetkovém přiznání nějak "zapomněl", že je majitelem desítek nemovitostí. Není divu, že o pozici dalšího náhradníka na postu ministra zdravotnictví už zájem nebyl. A tak Babiš sáhl opět po Adamu Vojtěchovi, kterého dříve přiměl k rezignaci...

Závěrem...

O škodách, které Babišova vláda způsobila, by se toho samozřejmě dalo napsat ještě víc, ale v zájmu svého (i vašeho) duševního zdraví už tento depresivní článek raději ukončím. Je více než zřejmé, že po všech těchto fatálních selháních opravdu nelze očekávat, že by Babiš zvládal současnou krizi lépe než Fialova vláda (jejíž postupy samozřejmě také nejsou zdaleka dokonalé) a že je tím posledním, kdo by měl morální nárok na její kritiku. Tak si na to prosím vzpomeňte, až půjdete k volbám.