Jak chápat současná data o inflaci

4. 08. 2022 20:51:31
Již od loňského podzimu se každý měsíc dozvídáme zprávy o neustále rostoucí inflaci. Ta již v červnu přesáhla hodnotu sedmnácti procent. Tento údaj ale může v kontextu současné doby svádět k poněkud zavádějící interpretaci.

Tempo zdražování lze vyjadřovat různými číselnými údaji, které mohou mít různé hodnoty a přesto mohou být všechny tyto hodnoty správné. Ten údaj, o kterém se v médiích nejčastěji mluví jako o inflaci, je takzvaný meziroční index spotřebitelských cen. A ten vyjadřuje to, o kolik procent se v průměru zvýšily ceny nejrůznějších produktu na trhu ve srovnání se stejným měsícem v předchozím roce.

Inflaci ale lze popisovat i jinak, třeba pomocí indexu vyjadřujícím změnu pouze oproti předchozímu měsíci. A tento index měl v červnu hodnotu 1,6 %. To je tedy něco co bychom mohli označit za jakousi aktuální rychlost znehodnocování měny. Nicméně i v tomto případě jde už o hotovou věc, jen je to vyjádřeno pouze oproti poslednímu měsíci.

Graf zobrazuje vývoj hodnot obou výše zmiňovaných indexů od roku 1998. Současný extrémní nárůst meziročního indexu je nepřehlédnutelný. Dále je zobrazen i vývoj tzv. bazického indexu, který vývoj cenové hladiny vyjadřuje srovnáním s průměrnými cenami v roce 2015 - což je hodnota 100 na pravé ose.

Za standardních okolností, kdy hodnota meziročního indexu spotřebitelských cen kolísá jen v řádu nižších jednotek procent, je upozorňování na výše popsané rozdílné ukazatele poměrně zbytečné. Pokud nedochází k tak zásadním výkyvům jako v posledních měsících, tak se můžeme spokojit s tím že nám novináři každý měsíc prostě sdělí aktuální hodnotu meziročního indexu spotřebitelských cen. V inflačně "klidných" časech to samozřejmě dává smysl, protože ekonomika v průběhu roku prochází určitým cyklem a tempo zdražování je v něm rozloženo nerovnoměrně. Meziměsíční index tedy oproti meziročnímu výrazně více kolísá - nejvyšší hodnoty mívá zpravidla v lednu, zároveň ale také není nic výjimečného, že dočasně klesne až do záporných hodnot (nejčastěji v září). Hodnotit inflaci primárně na základě změn za poslední měsíc tedy za běžných okolností samozřejmě nedává smysl.

V současné, značně turbulentní době, ovšem může být interpretace nejčastěji používaného meziročního indexu poněkud zavádějící. K zásadnímu nárůstu jeho hodnoty začalo docházet od loňského podzimu (především kvůli zdražování energií) a opravdu naplno se zdražování rozjelo od počátku tohoto roku. A tato situace, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, přetrvává dodnes. Až do loňského léta přitom inflace nebyla příliš zásadním tématem, tempo zdražování bylo poměrně mírné. Současné údaje o meziroční inflaci tedy srovnávají současné, velmi turbulentní období, s dřívějším klidným obdobím. A zatím poslední zveřejněná hodnota 17,2 procenta je dědictvím toho jak se zdražovalo už loni na podzim, v zimě i na jaře.

Až ČSÚ zanedlouho zveřejní data za červenec, princip bude stále stejný - stále budeme srovnávat ceny v turbulentním období s cenami v období klidném. A dost podobné to bude i za měsíc. Nebo ne? Představte si hypotetický vývoj - že by statistikové zjistili, že se v červenci nezdražilo vůbec nic, ani o haléř. A úplně stejné by to pak bylo i nyní, během celého srpna (takový vývoj samozřejmě neočekávám, jde pouze o ilustrační příklad). Co by takový hypotetický vývoj udělal s hodnotou meziročního indexu? Nic moc. Stále by jeho hodnota byla extrémně vysoká, přestože ve skutečnosti by se na trhu žádné zboží nijak nezdražilo. Index by v takovém případě srovnával "klidné" období letošní s klidným obdobím před rokem, jenže i tak by jeho hodnota byla silně ovlivněna turbulentním obdobím, kterým jsme v předchozích měsících prošli. Jinými slovy - červencová brutálně vysoká meziroční inflace (jejíž konkrétní hodnotu se brzy dozvíme) byla z větší části "vytvořená" již na jaře.

Z toho zároveň vyplývají další důsledky i pro předvídání hodnot pro letošní podzim, zimu i následující jaro. Pokud jde o další vývoj meziročního indexu spotřebitelských cen, je zřejmé, že nyní už jsme velmi blízko vrcholu a nejpozději od začátku příštího roku bude jeho hodnota výrazně klesat. A na to se můžeme celkem spolehnout - jednoduše proto, že příští rok na jaře už budeme ceny zboží a služeb srovnávat s aktuálním, velmi turbulentním obdobím. Pokud tedy do té doby nedojde k tomu, že by všechny zásadní faktory, drtící dnes ekonomiku, přetrvaly a zároveň by se k nim ještě přidala nějaká další, nová katastrofa, pak je prakticky nemožné, aby inflace zůstala takto vysoká. Tedy přesněji řečeno, aby takto vysoká zůstala hodnota meziročního indexu spotřebitelských cen. Pokles jeho hodnoty bude definovaný především historickým vývojem o dvanáct měsíců dříve. O reálné situaci, která bude aktuální pro datum zveřejnění, pak nemusí hodnota vypovídat téměř nic.

Hodnocení inflace podle hodnoty meziročního indexu je tedy v současné neklidné době poněkud zavádějící. Jsem toho názoru, že větší vypovídací hodnotu má meziměsíční srovnání. Přitom ještě před rokem (stejně jako mnoho let předtím) by to bylo přesně naopak - právě meziměsíční indexy by sváděly k zavádějícím interpretacím, protože ty jsou silně ovlivňovány jednotlivými fázemi cyklu, kterým ekonomika každý rok prochází. Jenže dramatické události, ke kterým v posledních dvanácti měsících došlo, vyvolaly na trhu nesrovnatelně větší turbulence a standardní roční cyklus vývoje ekonomiky tak do značné míry přestal existovat.

A co praktického tedy ze všech těchto poznatků vyplývá pro nás - běžné smrtelníky? Velký význam to má například pro úvahy o spoření a investování a s tím souvisejícím z(ne)hodnocováním úspor.

Pokud například nějaká banka nabídne roční termínovaný vklad s úrokovou sazbou 6% p. a., běžně to lidé na sociálních sítích komentují stylem "no to je úplně k ničemu, vždyť máme sedmnáctiprocentní inflaci". Jenže to je pletení si jablek s hruškama. Roční úrok na takovém vkladu se týká nadcházejících dvanácti měsíců, zatímco údaj o "aktuální" inflaci se týká dvanácti měsíců, které jsou již nenávratně za námi. Nejde tedy o to, jakou reálnou hodnotu naše úspory ztratí, ale jakou již ztratily. A to, jak moc je úročení takového vkladu "k ničemu", se (v případě jeho založení teď během srpna) dozvíme až příští rok v září, kdy ČSÚ zveřejní hodnotu meziročního indexu spotřebitelských cen, platnou pro srpen 2023. Teprve pomocí této hodnoty budeme moci objektivně zhodnotit, jak moc se reálná hodnota našich úspor za ten rok zvýšila či snížila.

Autor: Jiří Liška | čtvrtek 4.8.2022 20:51 | karma článku: 13.32 | přečteno: 436x

Další články blogera

Jiří Liška

Pamatujeme si ještě, jak Babišova vláda "bojovala" s covidem?

Podle aktuálních průzkumů se více než čtvrtina voličů chystá v prezidentských volbách volit Andreje Babiše. To už všichni zapomněli na jeho fatální selhání během pandemie?

9.1.2023 v 20:00 | Karma článku: 23.84 | Přečteno: 751 | Diskuse

Jiří Liška

Z Putinova jednání se ztrácí poslední zbytky racionality

Dění posledních dnů nám ukazuje, že Putin už není jen zločinec, ale také naprostý blázen, který o důsledcích svých činů příliš nepřemýšlí. A to ani když jde o důsledky pro něho samotného.

28.2.2022 v 7:38 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 331 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Někdo tady lže

Prezident Pavel svolal schůzku opozice a koalice ohledně důchodové reformy. Záslužný čin. Nepamatuji, že by některý z jeho dvou předchůdců zkusil něco podobného. A o tom má prezidentská funkce být.

29.3.2024 v 9:13 | Karma článku: 24.90 | Přečteno: 451 | Diskuse

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.83 | Přečteno: 913 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.00 | Přečteno: 1593 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 498 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 506

Člověk zajímající se o aktuální dění a mající občas potřebu to komentovat. Zejména v případech, kdy některé důležité poznatky k tématu ve veřejné debatě vůbec nezaznívají.

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...